JAK VYBRAT NAVIGACI

    Nebudu se zde zabývat konkrétními typy přístrojů. Spíše jde o to, získat určitý přehled možností,na základě kterých si pak každý zvolí to, co by mu mohlo vyhovovat.
    V našem případě zřejmě hledáme navigaci použitelnou na motorce. Velmi pravděpodobně jí budeme používat i v autě. Budeme od ní chtít, aby nás vedla v místech, která neznáme. Měli bychom si ujasnit, zda budeme cestovat pouze po republice, přidáme sousední státy, nebo pojedeme ještě dál.... Chceme s navigací provozovat i pěší turistiku? Chceme si na ní přehrávat písničky a prohlížet fotky?
    V každém případě se nevyhneme kompromisům. Zcela univerzální navigace neexistuje. Jak tedy vybírat? Motocyklová navigace je použitelná i v autě v podstatě bez omezení. Automobilní je použitelná na motocyklu s určitými omezeními. V čem je hlavní rozdíl? Motocyklová navigace má zpravidla robustnější konstrukci, je odolná proti dešti, lze jí obsluhovat i v rukavicích, má kontrastnější a jasnější obrazovku, takže je na ní dobře vidět i v přímém slunci. Použijeme-li na motorce automobilovou, musíme jí v dešti chránit (prodávají se vhodné obaly), nebo sundat a dát do sucha. V obsluze bez rukavic a v rukavicích bych zásadní problém neviděl, nehledě k tomu, že některé automobilní lze v rukavicích obsluhovat. Největší rozdíl je ve zřetelnosti obrazovky na slunci. Trochu pomůže štítek. Jezdit se podle ní dá. Doporučoval bych pro tento účel ale spíš navigace s větším displejem, které jsou samy o sobě přehlednější. Důvod proč použít na motorce automobilovou navigaci je v podstatě jediný. Je podstatně levnější. Základní modely motocyklových navigacích mají ceny od bezmála 9 000,- Kč výše.
    Tím jsme se vlastně dostali k otázce výběru navigace podle ceny. Automobilní navigace lze pořídit už od 2 000,-Kč. Ty základní mají obrazovky o úhlopříčce 3,5“, což podle mě na motorku moc vhodné není (viz výše). Ty o něco dražší mají úhlopříčku 4 – 4,3“, což je lepší. Další věc, která se odvíjí od ceny je kvalita mapových podkladů. Levnější navigace mají mapy uložené ve vnitřní paměti. Rozsah a kvalita mapových podkladů je tedy omezena její velikosti. Dražší mají mapy na paměťové kartě, která má kapacitu mnohem větší. Dobrou volbou je pořídit přístroj známější značky, tedy TomTom, Garmin, nebo Mio. Hraje zde totiž dost velkou úlohu aktualizace map. Přístroje od zhruba 3 500,-Kč nabízejí tak zvanou Lifetime záruku. Koupí získáte ne jen přístroj ale zaručenou doživotní aktualizaci map. K navigacím, které Lifetime záruku nemají, lze aktualizace dokupovat, ve většině případů předraženě. Aktualizace pravidelně vycházení 3-4 krát do roka. Jejich instalací se minimalizuje možnost „zabloudění“ a zmatečně plánovaným trasám. Nestane se, že při jízdě po nové dálnici podle navigace zjistíte, že jedete po poli a budete posílání po náspu k nejbližší silnici, kterou navigace zná. Dražší navigace umějí využívat ještě technologii DRS-TMC. To znamená, že rozpoznají velkou kolonu, nebo dopravní zácpu a navrhnou vhodnou objízdnou trasu. Některé navigace také umějí vypočítat nejvhodnější trasu pro určitý den či jízdní dobu, dle informací o obvyklé „ucpanosti“ trasy.
    Dostáváme se k otázce umístění navigace na motorce. Zpravidla vždy to bude na řidítkách. Motocyklové navigace jsou dodávány s příslušenstvím, které obsahuje držák na řidítka a zpravidla napáječ. Automobilové navigace jsou dodávány s držákem do vozu a adaptérem pro napájení ze zásuvky vozidla. Pro připevnění na řidítka budeme muset trochu vymýšlet. Nepochybně se povede vygooglit vhodné prvky, kterými se to dá uskutečnit. Já například využívám velmi jednoduchou kombinaci držáku na kolo, držáku pro automobil a kusu plechu, na kterém je napájecí zásuvka. Chvíli jsem to vymýšlel a výroba trvala si hodinu. Bez problému se dá sehnat zásuvka s držákem na řidítka. Zásuvku doporučuji přes pojistku propojit přímo ke svorkám akumulátoru. Lze jí pak využívat i pro jiné spotřebiče, nebo k dobíjení akumulátoru. Pokud máte na motorce štít, je vhodné navigaci umístit tak, aby jím byla chráněna. Má to ještě jednu výhodu. Reproduktor pro hlasové pokyny bývá vzadu a štít odráží zvuk směrem k jezdci. Záleží však na druhu přilby a hlučnosti stroje. Některé navigace jsou vybaveny bluetoothem, což je na poslech nejvhodnější. Není nezbytně nutné sledovat zvukové pokyny. Je to ale výhodnější neboť před příjezdem ke křižovatce jste informováni o tom co máte dělat. Nezmínil sem se o tom, že některé navigace dokážou z vložené paměťové karty přehrávat zvuk a zobrazovat fotografie. To ale myslím při použití na motorce nebude nejpodstatnější. Navigovat umějí i chytré telefony. Mají však většinou méně pohodlnou obsluhu a problém může být i s baterií. Ještě něco málo o zadávání trasy. Každá navigace umožňuje zvolit různé varianty trasy. Z vlastí zkušenosti doporučuji příliš nepoužívat „nejkratší“. Může se totiž stát, že doslova kvůli pár metrům, vás požene cestou necestou. Tedy ona tam nějaká cesta bude, ale jde o to jak bude vypadat. Já nejčastěji používám „nejrychlejší“ a podle situace „s využitím dálnic“, nebo bez. Žádná, i naprosto čerstvá mapa není zcela aktuální. Jak je napsáno výše, nové mapy vycházejí 3-4 krát do roka a jejich příprava také chvíli trvá. Může se tedy stát, že na chvíli zabloudíte. Jednou mně kdesi ve východních Čechách GPS zavedla na staveniště. Dělníci u míchačky se mohli potrhat smíchem, když sem se kolem nich otáčel a navigace právě v tu chvíli vydala hlasový pokyn „Až to bude možné, otočte se“. Někdy z legrace říkám, že navigace umožní dostat se do míst, kde člověk ještě nikdy nebyl a ani tam nechtěl. Ono je to tak, navigace vždy nějakou trasu „vymyslí“ a pravděpodobně vždy se s ní dostanete do cíle. Někdy třeba cestou ne zcela optimální, ale nic na světě není dokonalé.

Miloš